Jádrová omítka: druhy, aplikace a správný postup nanášení

Jádrová omítka tvoří základ každé kvalitní omítkové soustavy. Je to nejsilnější vrstva, která vyrovnává nerovnosti zdiva a připravuje podklad pro finální povrchovou úpravu. Správně provedená jádrová omítka zajišťuje pevnost, trvanlivost a bezproblémovou funkci celé omítkové vrstvy. V tomto článku se dozvíte, jaké druhy jádrových omítek existují, jak je správně nanášet a na co si dát pozor.
Co je jádrová omítka a k čemu slouží
Jádrová omítka je základní vrstva vícevrstvého omítkového systému, která se nanáší přímo na zdivo. Její hlavním úkolem je vyrovnat nerovnosti podkladu a vytvořit pevnou a soudržnou plochu pro další vrstvy.
Hlavní funkce jádrové omítky:
- Vyrovnání nerovností – dokáže překrýt i výrazné nerovnosti zdiva do 25 mm v jedné vrstvě
- Mechanická ochrana – chrání zdivo před mechanickým poškozením
- Zajištění přilnavosti – vytváří ideální podklad pro štuk nebo tenkovrstvé omítky
- Regulace vlhkosti – přispívá k odvodu vlhkosti ze zdiva
- Tepelná a zvuková izolace – v závislosti na typu může zlepšovat izolační vlastnosti
Jádrová omítka tvoří přibližně 80-90 % celkové tloušťky omítkové soustavy. Zatímco jádrová vrstva má obvykle tloušťku 15-25 mm, finální štuk pouze 2-3 mm.
Druhy jádrových omítek

Výběr správného typu jádrové omítky závisí na místě použití, typu podkladu a požadovaných vlastnostech. Na trhu najdete několik základních druhů.
Vápenocementová omítka
Nejrozšířenější typ jádrové omítky. Pojivo obsahuje směs cementu a vápenného hydrátu, což zajišťuje dobrou zpracovatelnost a vysokou pevnost. Charakteristická je šedá barva.
Vlastnosti:
– Univerzální použití v interiéru i exteriéru
– Vysoká pevnost a odolnost
– Dobrá přilnavost k většině podkladů
– Vhodná jako podklad pro keramické obklady
Vápenná omítka
Tradiční typ omítky bez obsahu cementu. Po zaschnutí má bílou barvu. Používá se především v interiérech a při rekonstrukcích historických objektů.
Vlastnosti:
– Vysoká paropropustnost
– Přírodní regulace vlhkosti
– Vhodná pro historické budovy
– Měkčí a méně odolná než vápenocementová
Tepelně izolační omítka
Obsahuje speciální hydraulické pojivo a lehká plniva jako perlit nebo polystyrenový granulát. Zlepšuje tepelně izolační vlastnosti obvodových konstrukcí.
Vlastnosti:
– Tepelná vodivost 0,07-0,14 W/mK
– Minimální tloušťka vrstvy 40 mm
– Snižuje tepelné mosty
– Vyšší cena než standardní omítky
Lehčená omítka
Obsahuje vzdušné vápno a organické lehčící přísady. Vyniká vysokou vydatností a dobrou zpracovatelností.
Vlastnosti:
– Nízká objemová hmotnost
– Výborná paropropustnost
– Vysoká vydatnost
– Vhodná pro pórobetonové tvárnice
Srovnání druhů jádrových omítek

| Druh omítky | Použití | Pevnost | Paropropustnost | Cena za m² |
|---|---|---|---|---|
| Vápenocementová | Interiér i exteriér | Vysoká | Střední | 80-150 Kč |
| Vápenná | Interiér, historické objekty | Nízká až střední | Vysoká | 100-180 Kč |
| Tepelně izolační | Exteriér, obvodové stěny | Střední | Vysoká | 250-400 Kč |
| Lehčená | Interiér, pórobeton | Střední | Vysoká | 120-200 Kč |
Správný postup nanášení jádrové omítky

Kvalita jádrové omítky závisí nejen na zvoleném materiálu, ale především na dodržení správného technologického postupu. Nedodržení postupu je nejčastější příčinou trhlin a následných reklamací.
1. Příprava podkladu
Podklad musí být suchý, pevný, nosný a zbavený prachu, nečistot a výkvětů solí. Nesoudržné části je nutné odstranit. Povrch nesmí být vodoodpudivý ani zmrzlý.
Kontrolní body:
– Vlhkost zdiva maximálně 4 %
– Teplota prostředí minimálně +5 °C
– Dostatečná doba zrání zdiva (minimálně 2-4 týdny)
2. Aplikace kontaktního můstku
Na minerální podklady se doporučuje nanést kontaktní můstek (cementový postřik). Zlepšuje přilnavost a vyrovnává nasákavost podkladu. Postřik se nechá zaschnout minimálně 24 hodin.
3. Osazení omítacích profilů
Před omítáním se na nároží, ostění a nadpraží osadí omítací profily a rohové lišty. Tyto prvky zajišťují přesnou tloušťku vrstvy a chrání rohy před poškozením.
4. Příprava omítkové směsi
Suchou směs smíchejte s vodou podle návodu výrobce. Míchejte elektrickým míchadlem nebo ve spádové míchačce. Správná konzistence je důležitá pro dobrou zpracovatelnost.
5. Nanášení omítky
Omítku nanášejte zednickou lžící nebo strojně. Nahoďte na podklad a stáhněte latí (H-profil) do roviny po omítacích lištách. V jedné vrstvě nanášejte maximálně 25 mm.
Tip: Při větších nerovnostech nanášejte ve dvou vrstvách. První vrstvu nechte zavadnout, než nanesete druhou.
6. Ošetřování a zrání
Čerstvě omítnuté plochy udržujte minimálně 2 dny ve vlhkém stavu. Chraňte před průvanem, přímým sluncem a mrazem. Doba zrání činí přibližně 10 dní na každých 10 mm tloušťky.
Doporučené tloušťky jádrové omítky

| Typ podkladu | Minimální tloušťka | Maximální tloušťka v jedné vrstvě |
|---|---|---|
| Cihelné zdivo | 15 mm | 25 mm |
| Pórobeton | 10 mm | 20 mm |
| Betonové konstrukce | 10 mm | 20 mm |
| Smíšené zdivo | 20 mm | 25 mm |
Nejčastější chyby při aplikaci

Jádrová omítka patří k nejčastějším předmětům reklamací při stavbě domu. Vyvarujte se těchto chyb:
- Omítání na mokré zdivo – způsobuje výkvěty a odpadávání omítky
- Příliš silná vrstva – vede ke vzniku trhlin při vysychání
- Nedostatečná příprava podkladu – omítka špatně drží
- Omítání v mrazu – omítka nepevní a drolí se
- Rychlé vysychání – způsobuje smršťovací trhliny
- Předčasná aplikace štuku – nevyzrálá jádrová omítka způsobuje defekty
Orientační ceník jádrových omítek 2025
| Položka | Cena |
|---|---|
| Vápenocementová omítka (materiál) | 6-10 Kč/kg |
| Vápenná omítka (materiál) | 8-14 Kč/kg |
| Tepelně izolační omítka (materiál) | 15-25 Kč/kg |
| Práce – ruční nanášení | 180-280 Kč/m² |
| Práce – strojní nanášení | 120-200 Kč/m² |
| Cementový postřik | 40-60 Kč/m² |
| Omítací profily a lišty | 25-45 Kč/bm |
Celková cena jádrové omítky včetně materiálu a práce se pohybuje mezi 200-400 Kč/m² v závislosti na typu omítky a způsobu aplikace.
Kdy zvolit strojní a kdy ruční omítání
Strojní omítání
Vhodné pro větší plochy nad 100 m². Omítka se nanáší strojní omítačkou, která zajišťuje rovnoměrnou konzistenci směsi a rychlejší postup práce. Cena za práci je nižší, ale vyžaduje specializované vybavení.
Výhody strojního omítání:
– Rychlost realizace (až 200 m² denně)
– Rovnoměrná kvalita směsi
– Nižší cena práce na m²
– Lepší přilnavost díky tlaku při nanášení
Ruční omítání
Vhodné pro menší plochy, opravy a obtížně přístupná místa. Umožňuje větší kontrolu nad aplikací, ale je časově náročnější. Hodí se pro svépomocnou realizaci.
Výhody ručního omítání:
– Není potřeba specializované vybavení
– Vhodné pro detaily a opravy
– Možnost svépomocné realizace
– Flexibilita v malých prostorech
| Parametr | Strojní omítání | Ruční omítání |
|---|---|---|
| Výkon | 150-250 m²/den | 20-40 m²/den |
| Cena práce | 120-200 Kč/m² | 180-280 Kč/m² |
| Min. plocha | od 80-100 m² | bez omezení |
| Kvalita | Konzistentní | Závislá na zedníkovi |
Jádrová omítka na různé typy podkladů
Každý typ zdiva vyžaduje specifický přístup při aplikaci jádrové omítky.
Cihelné zdivo
Klasické pálené cihly jsou ideálním podkladem pro jádrovou omítku. Jejich pórovitý povrch zajišťuje dobrou přilnavost. Před omítáním stačí zdivo očistit a navlhčit.
Pórobetonové tvárnice (Ytong)
Pórobeton má vysokou nasákavost, proto je nutné použít speciální penetraci a lehčenou omítku. Běžná vápenocementová omítka by mohla praskat kvůli rozdílným vlastnostem materiálů.
Betonové konstrukce
Hladký betonový povrch vyžaduje aplikaci kontaktního můstku nebo adhezního postřiku. Bez této přípravy omítka nedostatečně přilne a může opadávat.
Smíšené zdivo
Při rekonstrukcích se často setkáváme se zdivem z různých materiálů. V těchto případech je vhodné použít armovací síť, která zabrání vzniku trhlin na přechodech mezi materiály.
Často kladené otázky (FAQ)
Jak dlouho musí jádrová omítka schnout před nanesením štuku?
Doba zrání jádrové omítky činí přibližně 10 dní na každých 10 mm tloušťky vrstvy. Při standardní tloušťce 15-20 mm tedy počítejte s minimálně 15-20 dny. V chladnějším nebo vlhčím prostředí může být doba delší. Před aplikací štuku ověřte, že je omítka dostatečně vyschlá a nemá tmavé vlhké skvrny.
Jaký je rozdíl mezi jádrovou omítkou a štukem?
Jádrová omítka je základní vyrovnávací vrstva s větším zrnem (do 2-4 mm) a tloušťkou 15-25 mm. Štuk je finální povrchová vrstva s jemným zrnem (do 0,5 mm) a tloušťkou pouze 2-3 mm. Jádrová omítka vyrovnává nerovnosti, štuk vytváří hladký povrch pro malování nebo tapetování.
Lze jádrovou omítku nanášet na pórobeton?
Ano, jádrovou omítku lze nanášet na pórobeton. Doporučuje se použít lehčenou nebo speciální omítku pro pórobeton s nižší pevností, aby nedocházelo k trhlinám. Podklad je nutné napenetrovat a nanést kontaktní můstek. Tloušťka vrstvy by měla být 10-15 mm.
Kolik vrstev jádrové omítky je potřeba?
Při nerovnostech do 25 mm stačí jedna vrstva. Při větších nerovnostech se nanáší ve dvou vrstvách, přičemž první vrstva musí před nanesením druhé částečně vyschnout (minimálně 24 hodin). Celková tloušťka jádrové omítky by neměla přesáhnout 40 mm.
Může se jádrová omítka aplikovat v zimě?
Omítání při teplotách pod +5 °C se nedoporučuje. Cement v omítce správně netuhne a omítka nezíská požadovanou pevnost. Pokud je omítání v zimě nevyhnutelné, je nutné zajistit vytápění prostoru a ochranu před mrazem minimálně 14 dní po aplikaci. Existují také speciální zimní směsi s přísadami umožňující aplikaci do -5 °C.
Související články
Témata, která vás mohou zajímat:
Závěr
Jádrová omítka je základním stavebním kamenem kvalitní povrchové úpravy stěn. Správná volba typu omítky a pečlivé dodržení technologického postupu jsou klíčové pro dlouhou životnost a bezproblémovou funkci celé omítkové soustavy. Věnujte pozornost přípravě podkladu, dodržujte doporučené tloušťky a nechte omítku dostatečně vyzrát. Investice do kvalitního materiálu a odborné práce se vám vrátí v podobě trvanlivé a estetické povrchové úpravy vašeho domu.





